Radiologie

Vyšetření které provádí Radiologie

Radiologie je lékařský obor, který využívá ionizujícího záření zejména za účelem diagnostickým, ale také terapeutickým a vědeckým.

Tradičně se v radiologii využívá rentgenové záření. Starý název pro obor radiologie byl proto také rentgenologie. Rentgenové záření objevil roku 1895 na univerzitě ve Wůrzburgu Wilhelm Conrad Roentgen.

Postupem doby byly do oboru radiologie začleněny i diagnostické metody, které nevyužívají ionizujícího záření. Patří sem sonografie používající ultrazvukového vlnění a vyšetření magnetickou rezonancí prostřednictvím elektromagnetického záření.

Kromě vyšetření, kde se využívá rentgenového a ionizačního záření z uzavřených zářičů, jsou k dispozici i vyšetření, která využívají záření z otevřených zářičů. Tyto diagnostické metody patří ale pod samostatný obor nukleární medicína.

Obor radiologie se dělí na podobory radiodiagnostiku a radioterapii.

Radiodiagnostika je diagnostický podobor, jehož úkolem je zjišťování nových chorobných změn v lidském těle a jejich vývoje v průběhu času. Případně přispívá k vyslovení prognózy u již známého onemocnění. Využívá k tomu zobrazovacích metod. V současné době je jich k dispozici několik. Patří sem např. klasický rentgenový snímek- RTG, počítačová tomografie- CT, magnetická rezonance- MRI, NMR, sonografie (ultrazvuk)- UZ, USG. Je možno provést zobrazení nativní nebo s použitím tzv. kontrastu, kontrastní látky, jejíž použití zvýrazní struktury, které jsou u prostého nativního snímku hůře rozpoznatelné.

Radioterapie je terapeuticky zaměřený podobor radiologie,za­bývající se léčbou nádorových i některých nenádorových onemocnění. Nádorová radioterapie se nazývá radiační onkologie. Využívá ionizujícího záření.

Samostatný význam v radiologii má tzv. intervenční radiologie. Představuje miniinvazivní léčebné zákroky pod nepřetržitou kontrolou jedné ze zobrazovacích metod užívaných v radiologii. Například umožňuje zprůchodnění zúžené cévy (angioplastika) pod neustálou rentgenovou kontrolou (angiografie).